PIRÁTSKÉ LODĚ - Briga

PIRÁTSKÉ LODĚ

Briga


(a. brig; n. e Brigg; fr. brig nebo brick; it. brig)
Základní typ plachetnice střední tonáže, jejíž původ sahá do 18. století a největšího vývoje dosáhla v průběhu 19. století. Základními charakteristikami brigy jsou dva stěžně a oplachtění s výraznou převahou příčných (ráhnových) plachet. Briga sloužila především pro dálné plavby, ale uplatnění našla i ve válečném námořnictvu (nesly maximálně 20 děl na obou bocích), kurýrní a spojovací službě a při rybolovu. Některé brigy se udržely jako školní lodě až do 20. století. Trup brigy byl zpočátku zaoblené formy, později však zeštíhlel. Délka lodi se pohybovala od 30 do 50 metrů, šířka v čáře ponoru byla okolo 8 až 9 metrů, ponor dosahoval až 5 metrů. Poměr délky trupu k šířce byl 4 až 5 : 1. Nosnost byla zpravidla 300 tun, u větších brig však přesáhla i 500 tun. Stěžně byly vždy třídílné (peň a dvě čnělky) a zadní z nich byl vždy poněkud vyšší. Čelen měl jednu nebo dvě čnělky a vyčníval výrazně před lodní příď. Oplachtění bylo provedeno téměř výhradně příčnými (ráhnovými) plachtami a bylo doplněno na dolní části (pni) zadního (hlavního) stěžně vratiplachtou, která se v některých případech objevovala i na předním stěžni. Mezi oběma stěžni bylo použito soustavy stěhovek a na čeleni byly osazeny létavka, kosatky a přední stěhovka.

Briga škunerová


(n. Schoner-brigg; a. brigantine nebo hermafrodit-brigg)
Varianta brigy 19. století s plným ráhnovým oplachtěnín na předním stěžni a plným škunerovým (podélným) oplachtěním na zadním (hlavním) stěžni, čímž se dosahovalo vynikajících plavebních schopností. Vzhledem ke svému oplachtění byl u škunerové brigy přední stěžeň vždy třídílný (peň a dvě čnělky) a zadní (hlavní) stěžeň dvoudílný s dlouhým pněm a dlouhou čnělkou.