PIRÁTSKÉ LODĚ

Galeasa

(n. Galeasse)

Dvoustěžňová plachetnice, obměna keče v prostoru Severního a Baltského moře. Používala se od 18. do začátku 20. století. Galeasa, podobně jako každá loď s kečovým oplachtěním, byla charakteristická dvěma stěžni, z nichž zadní (besan) byl výrazně kratší. Trup lodi měl běžné tvary obdobných typů plachetnic se zpravidla hranatou zádí (kormou). Délka trupu se pohybovala v rozmezí 20 až 30 metrů, šířka kolem 5 až 7 metrů a ponor okolo 2 metrů. Poměr délky trupu k šířce byl nejčastěji 4 : 1. Nosnost se pohybovala od 50 do 200 tun.
Stěžně lodi byly většinou dvoudílné, pouze v případech, kdy byl přední stěžeň plně vybaven příčnými (ráhnovými) plachtami, byl třídílný (peň a dvě čnělky). Čelen byl vysunut poměrně daleko před lodní příď a většinou byl uložen mimostředně vedle předního vazu. Oplachtění bylo charakterizováno hlavně vratiplachtami. Ty byly doplňovány plachtami vrcholovými a u některých typů také také sestavou příčných (ráhnových) plachet na předním stěžni. Na čelenu byly běžně osazovány kosatky, přední stěhovka a někdy i létavka.