PIRÁTSKÉ LODĚ

Galeona

Vznikla z karak koncem 15. století a největší rozmach zaznamenala v průběhu 16. století. Původně byla galeona stavěna jako těžká válečná loď, ale později se začala stavět také jako obchodní loď, především pro svoje výborné plavební schopnosti. Název je odvozen buď od výrazného zobce na přídi (kloun, galion), který se v řečtině nazývá 'galeos', nebo od arabského názvu 'chalion', což značí 'velká loď'. Trup lodi měl ladnější tvary než předcházející karaky, příď i záď dostaly ostřejší formy. Na zádi trupu se začíná objevovat tzv. zrcadlo, které odstranilo jedno z nejvíce nebezpečných míst lodní konstrukce karak, kde docházelo k nejtěžší poškozením lodního trupu (tzv. lekáži). Na přídí se objevuje výrazný kloun (galion), který byl pro galeonu charakteristický. Na zádi se začíná objevovat balkón, který částečně přechází na oba lodní boky. Přední kastel byl podstatně nižší, zadní palubní nástavby narůstaly do výšky.
Délka trupu se pohybovala v rozmezí od 30 do 40 metrů, šířka od 8 do 12 metrů a ponor 4 až 5 metrů. Nosnost lodi byla 800 až 1200 tun.
Stěžně galeony byly zpočátku čtyři, později byly sníženy na tři. Zadní, čtvrtý stěžeň, zvaný bonaventura, se příliš neosvědčil. Stěžně byly nejčastěji třídílné (peň a dvě čnělky), u některých druhů však zůstávají díly dva, obdobně jako u předcházejících karak. Na přídi nad klounem byl zpravidla jednodílný čelen. Oplachtění galeony bylo provedeno příčnými (ráhnovými) plachtami na předních dvou stěžních a latinskými plachtami na obou zadních stěžních (besanu a bonaventuře). Na čelenu byla umístěna blinda. Charakteristickým pro oplachtění této lodi je to, že se na ní poprvé začíná ve větší míře objevovat třetí úroveň příčných (ráhnových) plachet - plachty brámové. To je také důvod pro prodloužení stěžňů o druhou čnělku.

Galeona Golden Hind