|
Karavela
(n. Karavelle; a. caravel; šp., port. caravela)
Objevuje se již ve 13. století v Portugalsku,
avšak největšího rozmachu dosáhly karavely v 15. století. Stavba lodního trupu i
oplachtění vycházelo z arabského vzoru. Název lodi byl pravděpodobně odvozen od
řeckého slova 'karabos', což znamená 'malá loď'. Karavely byly
původně používány k rybolovu podél pobřeží, později se začaly používat při
zámořských cestách ěpanělských a portugalských mořeplavců. Trup lodi byl
bachratý a plaňkování plynule přecházelo k oběma vazům. Délka trupu byla okolo 15
až 20 metrů, s malým ponorem a nosností od 50 do 100 tun.
Původně měla karavela dva stěžně, později tři, které byly vždy zhotovené z
jediného kusu. Čelen zpočátku vúbec neexistoval, později byl používán jen jako
prvek pro ukotvení upínacích lan. Na každém stěžni byla vždy jen jedna plachta.
Podle druhu oplachtěná se karavely dělily na dva typy:
Karavela redonda - používala plachtoví převážně složené z
příčných (ráhnových) plachet.
Karavela latina - používala pro karavely typické latinské plachty.
 |
Karavela portugalská |
 |
Karavela švédská |
 |
Karavela Niňa |
|
