PIRÁTSKÉ LODĚ

Karavela

(n. Karavelle; a. caravel; šp., port. caravela)

Objevuje se již ve 13. století v Portugalsku, avšak největšího rozmachu dosáhly karavely v 15. století. Stavba lodního trupu i oplachtění vycházelo z arabského vzoru. Název lodi byl pravděpodobně odvozen od řeckého slova 'karabos', což znamená 'malá loď'. Karavely byly původně používány k rybolovu podél pobřeží, později se začaly používat při zámořských cestách ěpanělských a portugalských mořeplavců. Trup lodi byl bachratý a plaňkování plynule přecházelo k oběma vazům. Délka trupu byla okolo 15 až 20 metrů, s malým ponorem a nosností od 50 do 100 tun.
Původně měla karavela dva stěžně, později tři, které byly vždy zhotovené z jediného kusu. Čelen zpočátku vúbec neexistoval, později byl používán jen jako prvek pro ukotvení upínacích lan. Na každém stěžni byla vždy jen jedna plachta.

Podle druhu oplachtěná se karavely dělily na dva typy:
Karavela redonda - používala plachtoví převážně složené z příčných (ráhnových) plachet.
Karavela latina - používala pro karavely typické latinské plachty.

Karavela portugalská
Karavela švédská
Karavela Niňa