Nava

Charakteristická plachetnice loďstva benátské republiky. Objevují se od 13. do 15. století, zpočátku s latinskými plachtami. Navy měly vliv i na vývoj karavel a karak. Konstrukce navy vychází z pozdních typů římských obchodních plachetnic.
Trup lodi byl bachratý, se zaoblenými tvary a poměrně vysokými boky. Délka trupu se pohybovala od 20 do 30 metrů, šířka přibližně 7 až 8 metrů a výška trupu od kýlu po palubní obrubu dosahovala až 7 metrů. Nosnost lodi byla běžně okolo 100 tun. Na obou koncích trupu byly vybudovány kastely, z nichž zadní byl zpravidla vyšší a přední měl charakteristický klínový půdorys a vybíhal daleko před kloun. Ovládání lodi bylo zpočátku zajištěno kormidelním veslem, později bylo nahrazeno kormidlem zavěšeným na zadním vazu.
Počet stěžňů se různil a pohyboval se od jednoho do tří. Nejčastěji však byly stěžně dva zhotovené z jediného kusu. Čelen byl krátký a sloužil pouze pro kotvení. Oplachtění bylo původně latinské, později bylo nahrazováno příčnými (ráhnovými) plachtami. Latinská plachta se udržela pouze na zadním stěžni.
Vzhledem k častému bezvětří byla nava vybavena vesly.