Plnoplachetník

(n. Vollschiff; a. full-rigged-ship)

Konečný typ původní fregaty určený pouze pro obchodní účely v 19. a počátkem 20. století. Trup plachetnice byl velmi štíhlý s délkou většinou 60 až 100 metrů (výjimečně i více), šířkou okolo 15 metrů a ponorem 7 až 8 metrů. Poměr délky k šířce byl minimálně 5 : 1. Nosnost lodi se pohybovala řádově v tisíci tunách.
Plnoplachetník měl zpravidla tři stěžně, výjimkou však nebyly ani čtyři nebo pět stěžňů. Stěžně byly vždy třídílné s mohutným pněm a dvěma dlouhými čnělkami. Délka stěžňů dosahovala 60 i více metrů. Mohutný čelen byl zpravidla dvoudílný a měl značnou délku. Oplachtění lodi bylo provedeno pomocí příčných (ráhnových) plachet, pouze na zadním stěžni byla umístěna vratiplachta. Oplachtění bylo doplněno řadou stěhovek, umístěných mezi stěžni, a na přídi byla zavěšena létavka, zpravidla dvě kosatky a přední stěhovka.