Statenyacht

Malá dopravní a spojovací plachetnice, která našla uplatnění i ve válečném námořnictvu. Vyskytovala se v 17 a 18. století v holandských a později i anglických vodách. Pro své dobré plavební schopnosti byla požívána tehdejší šlechtou i jako zábavná a oddechová loď, nazývaná heerenyacht nebo lustyacht.
Trup lodi byl bachratý s rovným kýlem, málo vyvinutým klounovcem a plochým dnem. Vzhledem k malému ponoru byla loď při plavbě na volném moři opatřena na obou bocích tzv. lopaticemi, které se při bočním větru spouštěly do vody a tím vyrovnávaly působící tlak větru. Na zádi lodi byla vybudována v úrovni paluby bohatě zdobená kajuta. Délka lodi se pohybovala mezi 15 až 20 metry, šířka mezi 6 až 7 metry a ponor většinou nepřesáhl 1,5 metru.
Stěžeň byl jediný, většinou prodloužený čnělkou. Čelen z jediného kusu vybíhal daleko před příď. Oplachtění se skládalo z vratiplachty a stěhovky, někdy bylo ještě na čnělce doplněno o příčnou (ráhnovou) košovou plachtu.